1.Shrnutí
Evropa přichází o pozici lídra v oblasti digitálních technologií. Dle většiny srovnání je pozadu v oblastech cloudových technologií, AI, internetu věcí a 5G SA (Standalone). Spojené státy a Čína jsou mnohem lepší v zavádění sítí nové generace. Jenom 2 % Evropanů má přístup k 5G SA – nejvýkonnější mobilní technologii.1 Tato technologie je základem pro budoucí ekonomiku – umožňuje firmám obstát v těžké konkurenci, veřejné služby se pomocí ní mohou modernizovat a regiony s lepší konektivitou mohou rychleji růst. Chybějící technologie tak podkopává růst EU, její suverenitu a životní standard. Nastal nejvyšší čas tuto situaci řešit, abychom se vyhnuli rizikům, že náš kontinent bude zaostávat – nejen ekonomicky, ale i sociálně a geopoliticky.
Zaostávání EU v oblasti digitálních služeb a infrastruktury souvisí s její klesající konkurenční výhodou. Ve velké části EU stagnuje růst produktivity a zaostává inovační kapacita. V období 2019-2024 rostla produktivita v eurozóně pouze o 0,9 %, zatímco v USA o 6,7 %.2 A zatímco evropské univerzity a výzkumníci často vynikají, jenom málo jejich inovací nachází komerční využití. V roce 2023 podal Evropský patentový úřad 199 429 žádostí k Světové organizaci duševního vlastnictví. USA poslaly téměř třikrát tolik a Čína podala dokonce až osmkrát více žádostí o registraci patentů.3
Digitalizace je jedním z nejsilnějších nástrojů reformy. Využitím potenciálu průmyslového internetu lze umožnit růst chytrým továrnám, efektivnějším veřejným službám a malým podnikům. Firmy, které využívají digitální nástroje totiž rostou rychleji, platí vyšší mzdy a více exportují. Pokročilé technologie – od umělé inteligence až po biotechnologie – potřebují stabilní digitální infrastrukturu, aby mohly spolehlivě fungovat.
Bez vysokorychlostních a moderních sítí to ale není možné. Žádná moderní ekonomika nemůže růst se zastaralými sítěmi. Přesto dnes většina členských států EU nemá žádnou 5G SA. Konektivita musí být považována za strategickou infrastrukturu, stejně důležitou jako energetika nebo doprava i přestože je nehmotná. Náklady na nečinnost jsou již značné. Například mezi lety 2005 a 2022 zaostávali investice do ICT v Evropě za USA o 1,16 bilionu eur4. Není divu, že se Evropa stala čistým dovozcem digitálních inovací a s tím se stává i strategicky závislá.
Prioritizací digitální infrastruktury a vytvořením podmínek pro vznikající technologie a průmyslové aplikace můžeme obnovit technologickou silu Evropy – stejně jako jsme to udělali s GSM před třemi desetiletími. Na rozdíl od starších sítí je 5G SA postavena na míru příští vlně inovací: bude pohánět chytrou výrobu, nabídne možnosti umělé inteligenci a automatizaci, transformaci zdravotnictví, dopravy a vzdělávání. 5G SA je klíčovou platformou pro malé podniky – páteř evropské ekonomiky, která tvoří dvě třetiny zaměstnanosti – pro digitalizaci a růst.5
Výhody pro EU jsou jednoznačné: plné nasazení sítí 5G by do roku 2030 zvýšilo HDP o 164 miliard eur – jde tedy o pětinásobnou návratnost investic, což je více než hrubá přidaná hodnota evropského ocelářského průmyslu. Digitalizované malé a střední podniky dosahují o 26 % vyšších tržeb a pokud by se podařilo digitalizovat všechny evropské firmy této velikosti, mohlo by to každoročně přinést dodatečný přínos ve výši 628 miliard eur. A naplnění cílů Digitální dekády by mohlo evropské ekonomice přidat až 1 bilion eur.6
Tepny digitalizace, které dnes stavíme, budou formovat konkurenceschopnost, odolnost a soudržnost Evropy po celá další desetiletí. Abychom znovu získali vedoucí postavení v oblasti digitálních technologií a konektivity, navrhujeme se soustředit na tyto tři priority.
Investovat do inovací
Čekání, až se objeví poptávka po technologii, znamená čekat příliš dlouho. Korea, USA a Čína zavádějí inovace prostřednictvím nasazení 5G SA a již vidí výsledky. Evropa musí reagovat – a znovu najít odvahu pro podporu inovací. Jde o budoucnost, ne o současnost.
Uznat konektivitu za strategickou infrastrukturu
Silnice, železnice a mosty zůstávají prioritou, ale digitální infrastruktura je pro ekonomickou transformaci stejně důležitá. Stát musí mít digitální sítě mezi prioritami národních investic a považovat konektivitu za základní pilíř ekonomického, společenského a regionálního růstu. Kde dojde k selhání trhu, musí zasáhnout stát.
Reformovat pravidla
Telekomunikační rámec EU je zastaralý. Byl navržen před 20 lety pro hlasové hovory, ne pro dodavatelské řetězce a aplikace postavené na umělé inteligenci. Politiky a regulace musí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu upřednostňovat investice, velikost a vysoce kvalitní sítě. Akt o digitálních sítích je zásadní příležitostí pro modernizaci.
2. Úvod
Evropa má dlouhou tradici ve výstavbě infrastruktury nosnou pro transformaci. Od železnic v 19. století po standard GSM v 90. letech minulého století, EU ukázala, co je možné, když se politická vize sladí s technologickými ambicemi. Je třeba se k této tradici vrátit.
Digitální konektivita je nyní určující infrastrukturou moderní doby. Pohání hospodářský růst, podporuje kritické služby a pomáhá firmám přizpůsobovat se transformaci – od dekarbonizace po demografické změny. Zároveň umožňuje provoz nástrojům, které utvářejí další průmyslovou revoluci: AI, datovou analytiku, chytrou logistiku a cloudové platformy.
Přes více než desetiletí však Evropa stále zaostává. Evropské firmy se podílejí pouze 7 % na globálních výdajích na výzkum a vývoj v oblasti softwaru a internetových technologií. Ve srovnání s USA (71 %) a Čínou (15 %) je to extrémně málo.7 Nejde jen o zpoždění ve výdajích, ale o hlubší problém uznaní důležitosti digitálních technologií a infrastruktury, která je podporuje – za strategickou prioritu. Funkčnost digitální infrastruktury má reálné dopady na tvorbu pracovních míst, prosperitu a suverenitu.
Zavádění samostatné 5G (5G SA) je pro Evropu příležitostí zvrátit stagnaci. Na rozdíl od předešlých verzí mobilní technologie, 5G SA nespoléhá na stávající sítě 4G. Je navržena tak, aby poskytovala rychlost, spolehlivost a nízkou latenci potřebnou pro dnešní nejpokročilejší aplikace – od chytré výroby či telemedicíny po dopravní systémy s podporou AI.
Nasazení této technologie ale zůstává omezené. Pouze 2 % Evropanů mají aktuálně nepřetržitý přístup k 5G SA, ve srovnání s 24 % v USA a 80 % v Číně.8 Tento rozdíl roste a jeho dopad se zhoršuje.
Výzva je nyní jasná: Evropa musí modernizovat základy své digitální ekonomiky, nebo riskuje, že bude zaostávat. Na tom závisí produktivita a inovace – dva hlavní motory udržitelného růstu.
3. Zaostávání v konkurenceschopnosti: produktivita, inovace a role digitalizace
Evropa má být na co hrdá. Je domovem světově uznávaných univerzit, kvalifikovaných pracovních sil a předních výzkumníků. Nabízí kvalitní veřejné služby, vysoké environmentální standardy a kvalitu života, která přitahuje rodiny, podnikatele i investory. Nelze to ale považovat za samozřejmé.
V srdci evropského modelu leží základní rovnice: silná sociální smlouva závisí na silném ekonomickém základu. Dnes ale tento základ eroduje. Růst produktivity stagnuje, inovace ztrácí půdu pod nohama a základy budoucí prosperity Evropy jsou ohroženy.
Produktivita: chybějící faktor
Produktivita v eurozóně, která se od poloviny 90. let potýká s problémy, v posledních letech dramaticky zpomalila. Mezi lety 2010-2023 vzrostla produktivita v USA o 22 %, ale v eurozóně pouze o 5 %.9 A nejnovější data ukazují, že mezi lety 2019-2024 vzrostla produktivita v eurozóně o 0,9 %, zatímco v USA o 6,7 %.10
Nejedná se o nový trend, ale jeho zpomalení a důsledky jsou daleko závažnější. Jak Mario Draghi varoval v roce 2024, stárnoucí populace a klesající pracovní síly znamenají, že růst produktivity již není volbu navíc. Je to jediná cesta k udržení veřejných služeb a ekonomické odolnosti.
Digitalizace je nejlepším dostupným řešením. EU zaostává za Spojenými státy v zavádění digitálních technologií ve firmách přibližně o deset procentních bodů. Podle Evropské investiční banky jsou digitálně pokročilé firmy produktivnější, inovativnější a pravděpodobněji se z nich stanou exportéři.11 Také platí vyšší mzdy a vytvářejí silnější daňové základy.
Digitalizace je ale závislá na infrastruktuře. Bez gigabitového připojení a 5G SA zůstávají klíčové nástroje produktivity – od automatizace a real-time dat po cloudové platformy – pro firmy a zejména pro 23 milionů malých a středních podniků v Evropě nedostupné. Tyto nástroje nejsou jenom doplňky. Jsou to základní nástroje moderní ekonomiky.
Demografické výzvy činí digitalizaci ještě naléhavější. S menším počtem obyvatelů v produktivním věku musí Evropa hledat vyšší výkonnost. Bez výrazného zvýšení produktivity čelí státy nemožné trilemě: omezení veřejných služeb, zvýšení daní nebo zvýšení státního dluhu. Lepší digitální infrastruktura je jediným řešením, které nepřipustí ani jednu z možností zmíněné trilemy. Podpora růstu produktivity je zásadní pro udržení komfortu a blahobytu, který si občané užívají od konce druhé světové války.
Inovace: motor Evropy, který postrádá sílu
Chybějící inovační kapacita v Evropě je znepokojivá. V EU se tvoří vysoce kvalitní výzkum světového významu, ale má potíže převádět nápady do komerčního využití. Evropa ale také zaostává v tvorbě patentů, podpoře rizikového kapitálu a počtu start-upů. Stala se čistým dovozcem digitálních inovací. Velké americké firmy alokovali v roce 2022 na kapitálové, výzkumné a vývojové výdaje přibližně o 700 miliard eur více než evropské společnosti.12 A zatímco Evropa představuje asi 5 % globálních patentů, podíl USA činí zhruba 15 % a Číny kolem 80 %.13 Ještě horší je, že aktiva rizikového kapitálu spravované v Evropě představuje ve srovnání s USA pouze čtvrtinu těch amerických.14
Bez domácí technologické kapacity se Evropa stává závislou na jiných. Může jít o kritické platformy – od cloudových služeb po obranné systémy. Strategická autonomie začíná právě podporou inovací.
Opět je ale klíčová konektivita. AI, výkonný computing, spolupráce na bázi cloudu všechny staví na robustních digitálních sítích. Bez nich jsou inovátoři v Evropě omezováni, neschopni růst nebo konkurovat ve světě. Aby mohla pokročilá AI fungovat v reálném čase stále se více spoléhá na vysokorychlostní, nízkolatenční sítě, jako je 5G SA.
Problém není sektorový. Od biotechnologií po efektivní zemědělství, chytrou logistiku až po automatizaci výroby platí stejná rovnice: infrastruktura buď umožňuje inovaci nebo ji omezuje. Další velká inovace může vzniknout zapomenutém koutu Evropy, ale nevznikne offline. Vlády nemohou navrhovat inovace, ale mohou budovat základy a podmínky, na kterých mohou nápady a inovace vzniknout.
Samotná konektivita není dostatečná, ale je nezbytná. Evropa musí uznat digitální infrastrukturu jako nástroj, který umožňuje jak produktivitu, tak inovace. Má multiplikační efekt. Bez ní nejsou dosažitelné žádné další ambice EU.
4. 5G SA – jaký je rozdíl?
Sítě 4G, spuštěné koncem roku 2000, byly zavedeny pro potřeby uživatelů chytrých telefonů a zajišťovaly vysokorychlostní mobilní internet. V dnešním světě cloud computingu a AI potřebují stroje stále více bezpečné, rychlé, spolehlivé připojení. A to je to, co umožňuje 5G SA.
Předešlá 5G technologie – neautonomní (NSA) – byla vybudována na základě 4G. Na rozdíl od 5G, 5G SA běží na speciálně vytvořené infrastruktuře. Výsledkem je nižší latence, což je nezbytné pro medicínu, mobilitu a větší spolehlivost pro energetické sítě a logistiku. A prostřednictvím „plátkování“ (slicing) může 5G SA dokonce vyhradit části šířky pásma sítě pro nouzové nebo průmyslové využití.
5G SA spojuje všechny části digitálního řetězce – od podmořských kabelů po pouliční lampy, satelity nebo autobusové zastávky. 5G SA nabízí úplně nové možnosti ve těchto sektorech:
Medicína
5G SA podporuje operace v reálném čase, dálkovou diagnostiku, přenos dat záchranných vozů do nemocnic a virtuální konzultace. Plátkování zajišťuje šířku pásma a nízkou latenci pro životně důležité služby a současně udržuje citlivá data v bezpečí.
Výroba
5G SA umožňuje propojení robotů, senzorů a strojů v reálném čase. Podporuje drony pro údržbu a plátkování pro ultra spolehlivé dálkové ovládání, i na moři. V australském dole Cadia nahradilo 5G Wi-Fi, aby umožnilo dálkové zásahy vozidel, což zlepšilo bezpečnost a zvýšilo produktivitu.15 McKinsey odhaduje, že propojené továrny využívající 5G a výpočetní techniku mohou snížit prodlevy strojů až o 50 % a prodloužit životnost zařízení o 40 %.16
Doprava
5G SA je páteří pro autonomní vozidla, chytrou dopravu a dálkové provozy přístavů. EU by mohla zavést 5G SA na klíčových dopravních koridorech za méně než 5 % svého ročního rozpočtu na dopravní infrastrukturu. V Saúdské Arábii pohání 5G SA údržbu chytrých přístavů a správu kontejnerů. Čínský přístav Zhangjiagang zaznamenal po zavedení nárůst produktivity o 12,8 % a snížení nákladů na energie o 10 %.17
5. Rozmanitost možností
Není žádným tajemstvím, že evropská ekonomická bezpečnost je pod rostoucím tlakem. Roční růst, kdysi téměř 4 %, je nyní pouhých 1 %. V roce 2008 byla evropská ekonomika o 10 % větší než ta americká, ale do roku 2022 byla o téměř čtvrtinu menší.18 Můžeme to ale ovlivnit. Klíčové pro obrácení tohoto trendu relativního poklesu je vytvoření vhodných podmínek pro velké investice do 5G SA.
Bez růstu podnikání se to však neobejde. Páteří evropské ekonomiky jsou malé a střední podniky (SME), které představují 99 % podniků a dvě třetiny zaměstnanosti.19 Malé a střední podniky mají obrovský růstový potenciál, ale jsou zvláště zranitelné vůči důsledkům nedostatečné digitální infrastruktury. Jejich produktivita zaostává za většími společnostmi o přibližně 26 %, a to hlavně kvůli nedostatečné digitalizaci.20 Na rozdíl od nadnárodních společností, které si mohou dovolit vlastní soukromé sítě, malé a střední podniky jsou závislé na veřejném připojení. O toho se také odvíjí jejich možnost digitalizovat a inovovat.
Ve Velké Británii má 5G SA potenciál přinést až 10 miliard eur ročně v produktivitě pro malé a střední podniky.21 Toto zaostávání v produktivitě lze snížit rychlejším zaváděním technologie 5G SA. Jak uvedl Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU z roku 2024, „konektivita a zejména digitální infrastruktura jsou základní součástí pro oživení produktivity Evropy“.
Mimo to Evropa disponuje specifickými disparitami, které 5G SA může řešit. Má potenciál vyrovnat rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi, a to zpomalením nebo zastavením venkovského vylidňování, které je zvlášť výrazné v jižní a východní Evropě. Ve venkovních oblastech v Evropě žije asi 20 % obyvatel. Venkov ale tvoří pouze 14 % evropského HDP. Inovace, jako je efektivní zemědělství nebo inteligentní správa energie, mohou zvrátit desetiletí relativního úpadku a nedostatečných investic.22 Vzdálené monitorování může usnadnit práci zemědělcům, zvýšit jejich výnosy, snížit ztráty plodin, snížit použití hnojiv nebo vody a zlepšit péči o hospodářská zvířata.
Evropané žijící ve městech mají HDP na obyvatele 1,6krát vyšší než lidí žijící na venkově.23 Bez lepší konektivity se tento rozdíl bude jen zvětšovat a podkopávat tak soudržnost a potenciál Evropy.
5G SA může pomoct práci z domova a vzdělávání ve venkovských oblastech udělat životaschopnými, čímž vytvoří nové pracovní příležitosti. Ve skutečnosti by transformace zemědělského sektoru prostřednictvím digitálních technologií a připojení 5G mohla znamenat zvýšení HDP EU o 45 miliard eur.24
5G SA může také přinést potřebný impuls veřejným službám. Kromě toho, že umožňuje dříve nepředstavitelnou telemedicínu, může úplná digitalizace – dosažitelná pouze prostřednictvím 5G SA – přinést roční úspory ve zdravotnictví ve výši 120 miliard eur v celé EU, což je asi o 6 ročních rozpočtů ČR v oblasti zdravotnictví .25
5G SA je nezbytné pro chytrá města. Mnoho evropských měst – založených na základech, které sahají hluboko do historie se potýká s hledáním rovnováhy mezi dědictvím a modernitou. 5G SA umožňuje řízení dopravy v reálném čase, zlepšuje kvalitu ovzduší o 8-15 % a inteligentní správu odpadů, která snižuje denní spotřebu vody domácnostmi o 25-80 litrů.26
Důsledky nečinnosti jsou stejně významné jako přínosy investic. Evropa již za svými konkurenty v nasazování technologií a ochraně kritické konektivity zaostává. Bez rychlé změny směru se bude mezera i nadále zvětšovat, přičemž rozsáhlé investice, nové inovativní průmysly a kvalitní pracovní místa budou přitahovat USA a Čína, nikoli Evropa.
Strategická suverenita zůstane neuskutečnitelným snem, pokud budou nejmodernější technologie, které jsou klíčové pro budoucnost našich ekonomik a bezpečnosti, vyvíjeny v zahraničí a do Evropy pouze dováženy. Pokud rychle nenapravíme naše chyby v předpisech a přístupu ke konektivitě, pak pouze přijímáme fakt, že Evropu čeká dlouhodobý úpadek.
6. Co nás brzdí a jaká jsou řešení?
Pro ty, kdo věří, že Evropa jen pomalu upadá, jsou telekomunikace dobrým příkladem. Od počátku 90. let, kdy byla Evropa šampionem je bohužel teď daleko za svými konkurenty. Fragmentace regulací a politik EU v kombinaci s nedostatkem vize jednotlivých vlád členských států bránily potřebným investicím do této oblasti.
Je zapotřebí změna kurzu. Na úrovni EU byl současný regulační rámec zaveden před více než dvaceti lety a je třeba jej sladit s moderními potřebami telekomunikací. Proinvestiční přístup k politice spektra a hospodářské soutěže je nezbytný. Akt o digitálních sítích, který má Evropská komise představit v prosinci je velkou příležitostí.
Důležité je však i odhodlání členských států a zde je prostor pro skutečný leadership.
Za prvé, státy musí podporovat investice před poptávkou. Musí se více starat o další generaci, 5G SA, než se snažit dohnat starší 5G NSA. Tak to dělají konkurenti. Jižní Korea, Čína a USA rychle budují infrastrukturu 5G SA, dávají svým firmám prostor a předvídatelnost potřebnou k inovacím a pomáhají tak svým ekonomikám získat obrovskou strategickou výhodu. Geopolitický rozměr tohoto nelze přehlédnout. Jak uvádí Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise, geopolitiku nelze přehlédnout, proto je třeba „stavět infrastrukturu budoucnosti, aby byl zachován globální vliv EU“.
Za druhé, státy by měly odstranit překážky pro nasazení nových technologií. Aktivní přístup je správný tehdy, pokud generuje růst. Ve většině případů nejde o peníze, ale o odstranění mnoha zbytečných překážek, které stále brzdí investice soukromého sektoru od uměle vytvářeného nedostatku rádiového spektra přes vynucování existence provozovatelů s nedostatečným měřítkem až po zdlouhavé schvalovací procesy či restriktivní povolovací řízení. V několika případech, vzhledem k potenciálu růstu a obrovským pozitivním dopadům, by pečlivě navržené fiskální stimuly pokryly své náklady a vedly k lepšímu partnerství s odvětvím, které je připraveno provádět významné investice.
Za třetí, státy musí přijmout koherentní a sladěný přístup, který přispěje k společným cílům členských státu EU. Tyto tři pravidla a s nimi související politiky by měly být reformovány tak, aby odpovídaly této ambici: spektrum, rozsah a „stejné služby, stejná pravidla“. Politika spektra by měla vytvářet investiční jistotu na delší dobu a stimulovat nasazení nových technologií. Operátoři potřebují také jistý rozsah, aby mohli provozovat mnohem efektivnější sítě s nižší jednotkovou cenou, uvolňující kapitálové omezení pro modernizaci sítě a zlepšení pokrytí. A po celé Evropě by mělo platit „stejné služby, stejná pravidla“, vytvářející digitální jednotný trh, který umožňuje operátorům zhodnocovat infrastrukturu se stejnými možnostmi inovovat, diverzifikovat a soutěžit jako ostatní společnosti, které nabízejí podobné služby.
Státy by měly vytvářet vhodné prostředí pro digitální investice. Politici velice často hovoří o infrastruktuře pouze ve smyslu fyzické infrastruktury. Velké a viditelné infrastrukturní projekty obvykle dominují veřejné pozornosti, protože nová silnice nebo modernizovaná železniční síť jsou snadno viditelné a srozumitelné. Ale je to právě neviditelná infrastruktura digitální konektivity, která bude klíčem k podpoře ekonomického růstu a – co je důležitější – produktivity v nadcházejících desetiletích.
7. Závěr
Evropa je jedním z nejlepších míst na světě k životu a práci. Aby to tak zůstalo pro budoucí generace, Evropa nesmí usnout na vavřínech.
Mobilní konektivita je názorným příkladem. Evropa vedla v revoluci v 2G a 3G a dodnes je domovem některých z nejlepších a nejinovativnějších mobilních operátorů a výrobců zařízení na světě. Spojené státy však získaly náskok s příchodem 4G a Evropa nadále výrazně zaostává za průkopníky 5G, jako je Čína nebo Jižní Korea. V případě 5G SA je situace ještě horší.
Nedostatečné připojení brzdí růst, vede k ekonomickému zaostávání a brání občanům a firmám v naplnění jejich aspirací. Zhoršuje kvalitu života pacientům, kteří nemají přístup ke špičkové zdravotní péči, farmářům, kteří obtížně udržují svou půdu ziskovou, i podnikatelům, jejichž konkurenti mimo Evropu dokážou nabízet mnohem efektivnější produkty.
Bez trvalého hospodářského úspěchu budou vlády jen stěží schopny financovat evropský způsob života, který občané očekávají. A bude to čím dál obtížnější, protože klesající inovační schopnost a zpomalující růst produktivity si vybírají stále vyšší daň na globální konkurenceschopnosti EU.
Nemůžeme dál jen nečinně přihlížet a nechat, aby se to dělo. Politický leadership znamená nutnost činit obtížná rozhodnutí. Odvětví, které je schopné zajistit takový rozsah růstu, by mělo být poměrně jednoznačnou prioritou pro politická rozhodnutí. Přínosy pro Evropskou unii jsou jasné: plné zavedení sítě 5G by do roku 2030 zvýšilo HDP o 164 miliard eur co činí pětinásobnou návratnost investic pro celou ekonomiku. Digitalizované malé a střední podniky dosahují o 26 % vyšších tržeb a jejich digitalizace v celé Evropě by mohla každoročně přinést dodatečný přínos ve výši 628 miliard eur. A naplnění cílů Digitální dekády by mohlo ekonomice přidat až 1 bilion eur.
Zaostávání v digitální konektivitě bychom měli brát stejně vážně jako zaostávání v obraně nebo energetice. Možná si na ni nelze sáhnout, ale konektivita je pilířem hospodářské odolnosti Evropy a její geopolitické suverenity.
Seznam zdrojů
Mathieu Pollet and Giovanna Coi, Politico, Europe’s great 5G con, 17 March 2025
Reuters, Euro zone exporters facing persistent competitiveness struggle, ECB says, 23 September 2024
World Intellectual Property Office, World Intellectual Property Indicators 2024, 7 November 2024
Eurostat, Structural business statistics overview, October 2024
GSMA, The Mobile Economy Europe 2025, 20 January 2025; Stefano De Luca, European Parliamentary Research Service, A future-proof network for the EU: Full fibre and 5G, 26 April 2024; Vodafone, Why Telecoms Matters, 28 January 2024; Sage, Empowering SMEs in the Digital Decade The €628 Billion Opportunity, 14 November 2023; Eurofer, European Steel in Figures 2024, 6 June 2024
Matthias Bauer and Dyuti Pandya, CELIS Institute, The Role of US Investments for EU Technology Sovereignty, 10 April 2024
Francesca Bria, Paul Timmers and Fausto Gernone, EuroStack – A European Alternative for Digital Sovereignty, 13 February 2025
Ookla, A Global Evaluation of Europe’s Competitiveness in 5G SA, 23 February 2025
Patrick Artus, Polytechnique Insights, Economics: why Europe is falling behind the USA, 11 June 2024
Reuters, Euro zone exporters facing persistent competitiveness struggle, ECB says, https://www.reuters.com/markets/europe/euro-zone-exporters-facing-persistent-competitiveness-struggle-ecb-says-2024-09-23/ 23 September 2024
European Investment Bank, Digitalisation in Europe 2022-23 – Evidence from the EIB Investment Survey, 15 May 2023
McKinsey Global Institute, Investment: Taking the pulse of European competitiveness, 20 June 2024
Ibid.
Ibid.
Mining.com, Newmont deploys Ericsson private 5G at Australia’s largest underground mine, 14 April 2025
McKinsey, Manufacturing: Analytics unleashes productivity and profitability, 14 August 2017
EuropaWire, Ericsson and China Mobile Drive Efficiency Gains with 5G Smart Network at Zhangjiagang Port, 25 October 2024
Política Exterior, ¿Una Europa vasalla de EEUU?, 26 June 2023
Eurostat, Structural business statistics overview, October 2024
Vodafone, Why Telecoms Matters, 28 January 2024
WPI Strategy and Vodafone, Supercharging Small Businesses, 1 March 2024
Vodafone, Why Telecoms Matters, 28 January 2024
Eurostat, Urban-rural Europe – economy, May 2024
Digital Europe, How to spend it: A digital investment plan for Europe, 22 October 2020
Digital Europe, A digital health decade: from ambition to action, 23 November 2021
Vodafone, Smart.cities, November 2020