Digitální Evropa

Digitalizace je klíčová pro nezávislost Evropy i schopnost odolávat krizím, starý kontinent je v digitalizaci ale 10 let pozadu a neplní vlastní plány, varovali v Bruselu zástupci společnosti Vodafone. Politici i novináři viděli příklady, jak technologie mohou modernizovat zemědělství nebo dopravu.

Přechod na klimaticky neutrální Evropu bude vyžadovat investice do digitálních řešení v řadě sektorů včetně zemědělství, energetiky, mobility a stavebnictví. V České republice Vodafone svým zákazníkům loni ušetřil větší množství emisí, než kolik jich sám ve svém provozu vyprodukoval. Kde všude technologie pomáhají šetřit planetu a co je k tomu potřeba?

Digitální zdravotnictví? Ročně díky němu lze předejít až 165 000 úmrtím V EU a ušetřit až 48 miliard eur, které lze do zdravotnictví investovat jinde a lépe.

Propojená a automatizovaná doprava výrazně změní způsob, jakým se pohybujeme. Její přínosy dalece předčí investice vyžadované na rozvoj digitální infrastruktury. Čisté výnosy pro EU se odhadují na 43 miliard eur, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, spotřebu paliva, emise uhlíku a čas strávený na silnici. Odhaduje se, že bude vytvořeno až 220.000 nových pracovních míst.

Znečištění, dopravní zácpy, vyšší kriminalita a ekonomická nerovnost. Právě tato úskalí často přináší život v evropských městech. Je možné to změnit. Řešením jsou inteligentní města, takzvaná „smart cities“.

Pokud si Evropa v globální digitální ekonomice chce udržet a zlepšit svou konkurenceschopnost a vybudovat technologickou suverenitu, je zapotřebí rychlejšího přechodu na 4G a 5G, aby tak bylo možné udržet krok s ostatními regiony. Zdá se však, že Evropa dosud zaostává, a to navzdory tomu, že provozovatelé veřejných sítí dosud utratili více než 12 miliard EUR v aukcích 5G spektra. Proč je právě síť páté generace tak důležitá a jak je možné podpořit její rozvoj?

Věděli jste, že v Evropě existuje více než 1,2 mil. evropských podniků, které nejsou digitalizované? Pokud by tak učinilo jen 100 000 z nich, vedlo by to k celkovému zvýšení obratu až o 148 miliard eur. Malé a středně velké firmy jsou rozhodující součástí evropské ekonomiky, neboť poskytují pracovní místa a podněcují hospodářský růst. Nyní však čelí nejisté budoucnosti.

Málokdo si dnes dokáže představit své každodenní fungování bez spolehlivého internetu a mobilního signálu. Ve venkovských oblastech to platí dvojnásob. V situaci, kdy 42 % Evropanů postrádá základní digitální dovednosti a 37 % pracujících lidí patří mezi digitálně negramotné, přináší budování sítí nové generace na venkově zcela nové možnosti nejen pro samotné občany, ale také místní firmy a průmyslové podniky.

Práce z domova snižuje emise uhlíku a šetří tak životní prostřední, někdy se ale i z ekologického hlediska vyplatí pracovat ve firemních kancelářích – třeba díky chytrým budovám. Ukazuje to studie společnosti Carbon Trust, kterou zadal Vodafone Institute. Studie vypočítává úspory uhlíku v šesti evropských zemích, srovnává situaci před pandemií koronaviru a po jejím nástupu. Vedle toho jiná aktuální data, a to od výzkumné společnosti Ipsos, říkají, že Češi nemají obavy z dalšího přechodu na povinný pracovní home office. Lidé s vysokoškolským vzděláním mohou podle Ipsosu pracovat alespoň částečně z domova v 78 % případů.

Aktuální výzkum Vodafone Institutu zpracovaný agenturou Kantar ukázal postoje evropské veřejnosti k fondu obnovy EU, který obsahuje přes 750 miliard eur, což je zhruba 20 bilionů korun. Fond má sloužit jako účinný nástroj pro zotavení evropské ekonomiky oslabené koronavirovou krizí a počítá například s investicemi do digitalizace, zlepšení dopravní infrastruktury, odklonu od využívání uhlí a dalších ekologických projektů. Nejmenší povědomí o tomto nástroji pro resuscitaci hospodářství mají Češi a Britové, ti ovšem Evropskou unii už opustili. Výzkum v 15 zemích proběhl v závěru roku 2020.