Vodafone logo pro tisk nav-check nav-user nav-search nav-basket nav-arrow nav-close nav-hamburger loading onenet vodafone-box

Přejít k nám

Kontakt

29. srpna 2023

{ajťačky}: Michaela Tomanová

Míša přišla do programu Discover ve Vodafonu po studiích elektrotechnické fakulty na ČVUT. Experimentovala s různými nástroji, které pomáhají s automatizací procesů, věnovala se reportům a analýzám a po dvou letech nastoupila na pozici BI analytičky. Stále jí ale lákala techničtější pozice. A tak oprášila základy programování ze studií, přidala se k týmu technických Discoverů, prošla talentovým programem Crystal a Promotion, přihlásila se do půlročního vzdělávacího projektu "Full Stack Java Development Upskilling Program" a zároveň se ve Vodafonu posunula na pozici agile testerky.

Míšo, o co v programu jde a jak probíhá?  

Program trvá půl roku, je rozdělený na pět částí, od základů Javy přes back-end s využitím SpringBoot frameworku, front-end a základy testingu a DevOps. Je tam hodně samostudia a pak praktické cvičení s trenérkou, které je na čtyři hodiny denně. Proto potřebuju souhlas manažera, protože kurz probíhá v normální pracovní době. Píšeme kódy, řešíme různé úkoly, připravujeme po každé odborné části samostatné projekty. A v půlce léta mě čeká finální projekt ze všech oblastí a certifikace.  

Až kurz doděláš, jaké máš možnosti? Teď jsi testerka, co to v praxi znamená a kam by ses ráda posunula? 

Doufám, že se mi víc otevřou dveře do světa programování, v kurzu se naučíme jen zlomek toho, co člověk musí znát. Věřím, že díky kurzu zjistím, kterému směru se chci do budoucna věnovat. Aktuálně jsem na pozici testingu a myslím, že je velmi důležitou součástí IT. Teď se učím hlavně agilní procesy, to mě zas posune o kus dál, protože budu kontrolovat to, co napsali zkušenější vývojáři. Musím umět otestovat nové funkcionality na front-endu i na back-endu, zjednodušeně řečeno, v té aplikaci, kterou vidí zákazník (front-end), ale i procesy v pozadí (back-end), když ten front-end ještě není hotový. Takže budu kontrolovat, jestli fungují nové prvky, jestli to neovlivnilo ty staré, ale taky jestli to splnilo očekávání byznysu. Proto je důležité, aby tester rozuměl i byznysovému zadání. Jednou bych ale chtěla jít spíš do vývoje. Ale uvidím, mám to otevřené.  

Co je podle tebe nejdůležitější pro práci v IT?  

Nejdůležitější je chtít se pořád učit. Na programování se mi líbí to, že když se opravdu učit chceš, jsou tam pořád nová a nová témata. Když už umíš navrhovat webové aplikace, můžeš se naučit psát kód efektivněji nebo pracovat s jinými knihovnami. A když už se člověk hodně nudí ve svém jazyce, i když myslím, že je to nevyčerpatelné, tak se může začít učit jiný jazyk. Dál je také potřeba být trpělivý a mít schopnost rozdělit si velký projekt na menší části, ty organizovaně procházet a hledat případné chyby. Jinak by člověk hledal donekonečna. 

V Čechách máme docela málo holek a žen v IT, alespoň oproti ostatním státům jsme na chvostu. Pořád to ještě spousta holek bere tak, že IT je pro kluky. Jak to vidíš ty?  

Nevěřím myšlence kvót, aby se pozice povinně obsazovaly ženami. Stejně tak je ale nesmysl říkat, že je něco jen pro holky nebo pro kluky. Mockrát v životě jsem si vyslechla, že holka na ČVUT nepatří. Nejlepší je podle mě přestat vnímat lidi podle toho, jaké mají pohlaví, ale brát je podle toho, jaké mají znalosti, zájem a jestli se chtějí učit. Konečně jsme se nějak dostali z přemýšlení typu to je chlapská práce a najednou řešíme, že tam musíme dostat víc ženských“. Myslím, že nemusíme. Je to víc o tom zájmu, schopnostech a chuti se učit. Právě podle toho bychom se měli orientovat.  

Co bys vzkázala holkám, které mají zájem o IT, lákají je technické pozice, ale myslí si, že kluci jsou na IT lepší?  

Potřebujeme víc změnit mindset celé společnosti než jen holek, které mají o IT zájem, ale nevěří si. Už od mala nemáme stejnou startovací pozici, získáváme jiné znalosti a dovednosti. Já se třeba jako malá naučila, že mastnota se pere v teplé a krev ve studené vodě, můj bratr o tomhle vůbec nemá ponětí, protože mu to nikdy nikdo neříkal. Kluci se taky míň bojí, že něco rozbijí, často jedou metodou pokus – omyl a od malička se ve všem víc šťourají. Holky jsou zase váhavější, teorii se v pohodě naučí, jen v praxi potřebují trochu víc vést a dodat sebejistotu. Musí se s tím prostě poprat. Vůbec nejdůležitější ale je, aby je to bavilo.