Evropská digitální konkurenceschopnost stále zaostává za globálními konkurenty. Brzdí ji roztříštěná regulace, chronický nedostatek investic a nevyvážený digitální ekosystém, který zvýhodňuje velké technologické firmy před evropskými operátory. Současný regulační rámec pro konektivitu je navíc příliš složitý a invazivní, což zpomaluje zavádění bezpečných a moderních sítí. To nejen podkopává hospodářský růst, ale také ohrožuje národní bezpečnost a demokratickou stabilitu.
Evropská unie proto čelí rostoucímu tlaku na modernizaci rámce pro konektivitu, protože současný Kodex elektronických komunikací nedokáže zajistit skutečně harmonizovaný digitální trh. Evropská komise nyní přichází s Nařízením o digitálních sítích (DNA), které má tyto mezery odstranit rychlejší výstavbou infrastruktury nebo jednotnou regulací, čímž by EU získala pozici lídra v oblasti konektivity nové generace.
Vodafone tuto iniciativu vítá. Pokročilé digitální sítě – včetně 5G Standalone – jsou nezbytné pro služby v reálném čase založené na datech, které zasahují všechny sektory: od chytré výroby přes online zdravotnictví až po umělou inteligenci a kvantové výpočty. Nařízení o digitálních sítích představuje pro Evropskou unii příležitost obnovit svoji konkurenceschopnost. Aby však EU zajistila svou technologickou budoucnost, musí političtí představitelé zabezpečit, že DNA přinese výsledky ve třech klíčových oblastech:
1. Prohloubení digitálního jednotného trhu EU
Jednotný trh je největším úspěchem Evropské unie. Skutečně integrovaný digitální jednotný trh by mohl přinést 415 miliard eur ročně a vytvořit stovky tisíc pracovních míst.
V oblasti regulace digitálních technologií by harmonizace mezi členskými státy prostřednictvím principů „passportingu“ a „Country-of-Origin“ umožnila více přeshraničních služeb, urychlila zavádění sítí nové generace a posílila vyjednávací pozici unie na globální úrovni.
Oddalování dokončení jednotného trhu znamená ztrátu produktivity a pracovních míst – v době, kdy Evropa již zaostává v investicích, rychlosti a inovacích.
Co je třeba udělat:
- Zavést celoevropský rámec pro licencování spektra, aby se snížily náklady na nasazení a umožnily přeshraniční služby.
- Harmonizovat autorizaci satelitních služeb pro celoevropský provoz, zejména v nouzových situacích a venkovských oblastech.
2. Stejná pravidla pro stejné služby
Evropa musí modernizovat svůj digitální rámec, aby zajistila spravedlnost a konkurenci. Pokud dvě služby plní stejnou funkci, měly by podléhat stejným pravidlům. Současné asymetrie znamenají, že telekomunikační společnosti čelí přísnějším povinnostem než digitální platformy. To narušuje konkurenci a oslabuje odolnost infrastruktury.
Dokud Evropa tento problém nevyřeší, riskuje ztrátu kontroly nad svou digitální infrastrukturou ve prospěch globálních konkurentů, což podkopává konkurenceschopnost i ochranu uživatelů.
Co je třeba udělat:
- Přepracovat zastaralé nařízení o otevřeném internetu (OIR) tak, aby podpořilo inovace a spravedlivou konkurenci.
- Zařadit poskytovatele digitálních služeb do oblasti povinností pro propojení a mechanismů řešení sporů.
3. Jednodušší regulace, která uvolní inovace
Digitální infrastruktura Evropy je omezena složitou regulací. Překrývající se pravidla a nekonzistentní vymáhání odrazují investice a zpomalují inovace. To je nutné zjednodušit. Pokud Evropa odstraní duplicity a modernizuje zastaralé regulatorní rámce, může vybudovat konkurenceschopný, odolný digitální ekosystém.
Pokud však nebude jednat, rozdíly v dostupnosti konektivity se jen prohloubí – zejména pro lidi žijící ve venkovských oblastech. A to by mohlo odradit inovativní firmy a jejich investory z Evropy.
Co je třeba udělat:
- Odstranit zastaralé povinnosti, jako je povinnost univerzální služby, a zjednodušit regulaci práv koncových uživatelů.
- Zrušit roztříštěnou směrnici o e‑Privacy a začlenit její ustanovení do DNA pro lepší přehlednost a účinnost.
Nový rámec regulace pro udržitelný růst
Širším cílem DNA musí být podpora investiční konkurence a dokončení zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Regulace by měla zůstat pouze tam, kde přetrvávají problémy s konkurencí. Preferencí by měla být opatření na úrovni základní infrastruktury (upstream), tedy tam, kde je menší konkurence. V popředí zájmu by také měla být přísná pravidla pro dominantní hráče během migrace na optiku. Evropa se musí vyhnout opětovné monopolizaci a zajistit udržitelnou konkurenci a inkluzivní zavádění infrastruktury.
DNA je příležitostí tvořit digitální budoucnost, která bude konkurenceschopná, inovativní a inkluzivní. Evropa musí využít tuto příležitost – prohloubit jednotný trh, nastavit spravedlivá pravidla a zjednodušit regulaci –, aby se stala globálním digitálním lídrem, který zajistí prosperitu a odolnost pro všechny.
Závěr
Nařízení o digitálních sítích není jen technickou úpravou – je to strategická investice do budoucnosti Evropy. Pokud Unie využije tuto příležitost, může vytvořit prostředí, které podporuje inovace, zajišťuje spravedlivou soutěž a přináší občanům i podnikům spolehlivou a moderní konektivitu. Prohloubení jednotného trhu, nastavení rovných pravidel a zjednodušení regulace jsou klíčové kroky k tomu, aby Evropa znovu získala digitální leadership. DNA musí být katalyzátorem změny, která bude ambiciózní, ale realistická. Jenom tak zajistí prosperitu, bezpečnost a odolnost pro všechny: pro Evropu, členské státy, firmy, ale především občany a občanky.
Další články a komentáře k tématu Digitální Evropa najdete na webových stránkách Vodafonu.
