Uplynulo více než třicet let od spuštění jednotného trhu, vlajkové lodě evropské integrace a motoru růstu evropské ekonomiky. Ačkoli volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu přinesl významné ekonomické přínosy, digitální sektor stále trpí roztříštěností a zastaralými pravidly, které neumožňují využívat potenciál, jenž evropský trh se 450 miliony obyvateli nabízí. Jádrem problému je nekompatibilita současné legislativy s realitou dynamicky vyvíjejících se technologií. Evropští operátoři jsou svázáni 27 odlišnými národními pravidly ve srovnání s USA nebo Čínou, kde telekomunikační firmy mohou využívat možnosti trhu v daleko větším měřítku. To v Evropě nejen brzdí investice, ale i zavádění nových technologií, jako je 5G nebo umělá inteligence.
Operátoři například musí upravovat své služby v jednotlivých zemích EU, aby vyhověli různorodým číslovacím plánům, národním požadavkům na identifikaci zákazníků (KYC), odlišným pravidlům pro tísňová volání a nekonzistentním předpisům na uchovávání dat. Klíčem k odbourání těchto bariér je sladění pravidel napříč státy EU.
Potenciál je obrovský: urychlení investic a tím i zavádění nejnovějších technologií do sítí by občanům a firmám přineslo značný pozitivní dopad – zlepšila by se dostupnost a kvalita služeb.
Vodafone ve své publikaci představuje šest odborných studií, které identifikují klíčové problémy a navrhují konkrétní řešení pro modernizaci digitálního prostředí v EU. Jednotlivé studie připravili odborníci z oboru, renomovaných think-tanků nebo akademických pracovišť.
1. Stavební kameny nového Aktu o digitálních komunikacích
Současný regulační rámec v telekomunikačním sektoru je zastaralý a neodpovídá realitě moderních, virtualizovaných a softwarově řízených sítí. Evropské telekomunikační společnosti čelí regulačním povinnostem, které jsou dvakrát náročnější než ty, kterým čelí jejich konkurenti z oblasti technologií. Přijetí nového evropského aktu o digitálních komunikacích (DCA), založeného na principech spravedlnosti, symetrie, harmonizace a proporcionality by umožnilo sjednotit pravidla a vytvořit tak prostředí podporující inovace a investice.
2. „Passporting“ pro telekomunikace v EU
Rozvoji evropských telekomunikací by prospěl návrh zavedení systému tzv. „passportingu“, který by dovolil telekomunikačním poskytovatelům schváleným v jednom členském státě působit ve všech ostatních bez nutnosti dalších národních povolení, podobně jak je to v bankovním sektoru. Tento přístup by snížil regulační složitost a podpořilo by se přeshraniční poskytování služeb.
3. Směrem k evropskému systému digitálních regulátorů
Zásadní je také vytvoření centralizovaného regulačního orgánu, který by dohlížel na digitální komunikace v celé EU. Tento systém by zajistil jednotné uplatňování pravidel a podpořil se tak rozvoj jednotného digitálního trhu. Navrhovaná Evropská digitální agentura (EDA) by posílila regulační koordinaci napříč digitálním ekosystémem, integraci vnitřního trhu a nezávislost. Transformací BEREC na EDA a zjednodušením role národních regulátorů může EU podpořit jednotnější a účinnější přístup k regulaci telekomunikací, digitální infrastruktury a služeb – a tím posílit konkurenceschopnost EU.
4. Budoucnost regulace otevřeného internetu a síťové neutrality
Současná pravidla síťové neutrality v EU balancují mezi příliš volným přístupem, který oslabuje jejich účinnost, a přísným individuálním posuzováním, jež brzdí investice a inovace – zejména v souvislosti s technologiemi jako 5G a 6G. To vytváří nejistotu pro evropské poskytovatele internetu a komplikuje rozvoj nových služeb. Je tedy třeba hledat vyvážený přístup k síťové neutralitě, který by zohlednil investice do pokročilé síťové infrastruktury a zároveň zachoval principy otevřeného přístupu.
5. Řešení roztříštěnosti pro skutečný Jednotný digitální trh
Výzvou v současné digitální době je také kybernetická bezpečnost. Zde má ale evropský přístup jenom omezené možnosti, bezpečnost je národním zájmem. Kybernetická bezpečnost ale nekončí na národních hranicích. Fragmentované národní přístupy zvyšují zranitelnost digitální infrastruktury, a proto je třeba harmonizovat bezpečnostní standardy a podpořit spolupráci mezi členskými státy. Je nutné hledat způsoby, jak bezpečnost a odolnost koordinovat a nezavádět pravidla, které toto vidí jenom z úrovně státu.
6. Efektivnější zákonné odposlechy napříč hranicemi
Spolupráce napříč státy při zákonném odposlouchávání trestních činů, jelikož ani ty často v EU nepoznají hranice, čelí problému fragmentace. Harmonizace požadav
