Pravda vs. fake news na internetu. Tipy, díky kterým ověříte zdroj

Když „co je psáno, to je dáno“ už neplatí

Zprávy z tradičních médií lidé dříve často považovali za spolehlivé. Dnes je ale informační prostředí mnohem dynamičtější a někdy i složitější na orientaci. Ale proč? Stavidla nekontrolovatelného toku informací otevřel internet. Sociální sítě jsou plné příspěvků, které lidé často sdílejí bez hlubšího ověření, a k tomu se přidávají dezinformační weby nebo obsah od méně důvěryhodných tvůrců.

V takovém prostředí je těžké rozlišit, co je pravda. Emocemi nabitý a šokující content se díky algoritmu šíří rychleji. Není divu, že vznikla záplava falešných a poplašných zpráv, podněcování k nenávisti a manipulativních článků plných chytlavých titulků. Jak z toho najít cestu ven a nezbláznit se? Odpověď vás asi nepřekvapí: kritické myšlení a ověřování zdrojů.

Internet je svobodným prostorem bez přílišné regulace. Některé zdroje na internetu jsou ale důvěryhodnější než jiné. Logicky je proto rozumnější zůstat ostražitější vůči příspěvkům od neznámých lidí na síti X než třeba vůči článkům etablovaných médií jako New York Times, Washington Post nebo WIRED. To ale vůbec neznamená, že občanská žurnalistika nemá svoje místo a nemůže přinášet cenné pohledy. Naopak. Jen bychom její výstupy neměli brát jako nezpochybnitelnou pravdu. Už dávno neplatí, že co je psáno, to je dáno.

I selský rozum může zakalit správný úsudek

Jak poznat, čemu na internetu věřit? Na první pohled by se mohlo zdát, že postačí řídit se selským rozumem. Jenomže vždycky to nefunguje. Selský rozum je dost ovlivněn dosavadními zkušenostmi nebo komunitou, v níž se pohybujete. Nemá co dělat s kritickým myšlením a zcela vás zradí, pokud budete posuzovat něco, s čím jste se až doposud nesetkali. Takže ač je selský rozum fajn, použijte ho při jiných příležitostech, než je ověřování zdrojů.

Ověřujte fakta a neomezujte se pouze na chytlavé titulky

Problém může nastat i tehdy, když se omezíte jen na přečtení titulku. Online marketéři by o tom mohli vyprávět, tvorba chytlavých titulků je jejich denním chlebem. Pamatujte na to, že cílem titulku je upoutání vaší pozornosti. Než začnete pod náporem emocí obsah sdílet dál, pozorně se do něj začtěte. Skutečně stojí za to obsah sdílet, nebo jste jen jedním z mnoha uživatelů, kteří se právě bezmyšlenkovitě rozhodli přispět k jeho virálnímu šíření?

Pozor na falešné citace mrtvých

Lidská vynalézavost nezná hranic. Nezřídka kdy se stává, že podvodníci vkládají věty do úst mrtvým. Nevěřte proto výroku známé osobnosti jen proto, že je u citace její fotografie.

Dezinformacemi a fake news se zabývá mnoho českých institucí u nás i v zahraničí. Nejaktuálnější hoaxy najdete například na stránkách Hoax.cz, autoři na stránkách Demagog.cz si pravidelně berou pod lupu fake news a na Hatefree.cz najdete texty, které vyvracejí fámy a reagují na různé nenávistné výpady proti konkrétním skupinám lidí. Podobně si můžete zprávy ověřit i na FactCheck.org a Reuters.com/fact-check/.

Jak ověřovat videa, fotky a AI texty pomocí reverzního vyhledávání?

Tomu, co vidíte ve videu nebo na fotografii, už dnes nelze stoprocentně věřit. AI zamíchala kartami a odhalit fake je tak zase o něco složitější než dřív. Nemožné to ale není. Díky nástrojům jako ChatGPT nebo Gemini dnes vznikají texty generované AI. Ne vždy jsou nutně zavádějící, ale mohou obsahovat nepřesnosti. Častou součástí dezinformací jsou fotografie a videa, a proto je důležité ověřovat nejen jejich obsah, ale i původ. K tomu slouží tzv. reverzní vyhledávání, díky kterému zjistíte, kde a kdy byl vizuální materiál na internetu publikován. Využijte nástroje, jako jsou Google Images, Google Lens nebo TinEye.

Vyzkoušejte nástroj nejen pro novináře

Mezi zajímavé a užitečné nástroje patří i WeVerify, pokročilý nástroj vyvinutý jako pokračování projektu InVID, který využívá umělou inteligenci a další technologie k ověřování online obsahu. Pomáhá uživatelům rychle a efektivně zjišťovat pravdivost videí, fotografií a dalších digitálních materiálů tím, že analyzuje metadata, provádí reverzní vyhledávání obrázků a nabízí nástroje pro detekci manipulací. WeVerify je určen nejen pro novináře a investigativce, ale i pro marketéry a běžné uživatele, kteří chtějí zabránit šíření fake news a ověřovat si informace na internetu spolehlivěji.

Žádný z uvedených nástrojů bohužel nefunguje na 100 %, mohou vám ale posloužit jako skvělá pomůcka. Pohybujte se na internetu vždy s maximální ostražitostí a ke každému obsahu přistupujte kriticky, tím zvýšíte šanci, že na spletité lži nenaletíte.

Zdroj obrázků: Freepik AI