S rostoucí kvalitou generativní AI přestává být otázkou, zda deepfake poznáte na první pohled. Důležitější je vědět, jak si pravost obsahu ověřit, než na jeho základě uděláte rozhodnutí. Bezpečnostní odborníci doporučují jednoduchý postup, který vám pomůže ověřit obsah dříve, než budete jednat.
Podle průzkumu společnosti Ipsos, který vznikl exkluzivně pro Vodafone, se s AI podvodem osobně nebo ve svém okolí setkala už téměř čtvrtina Čechů. Současně 86 % respondentů očekává, že podobných podvodů bude v příštích letech přibývat. Deepfake dnes často nerozpozná ani zkušený uživatel. Proto odborníci doporučují nespoléhat na intuici, ale na jednoduchý postup ověřování obsahu, který je známý pod zkratkou S.T.O.P.
Odhalte deepfake pomocí metody S.T.O.P.
Metoda S.T.O.P. vychází z principů mindfulness a pracuje se čtyřmi jednoduchými kroky: zastavit se (Stop), nadechnout se (Take a breath), pozorovat situaci (Observe) a teprve potom vědomě pokračovat (Proceed). Přestože pravidla mohou znít triviálně, většina lidí je v praxi nevyužívá.
Někdo na vás vyvíjí tlak? Nezrychlujte, zastavte se
První a nejdůležitější pravidlo zní překvapivě jednoduše. Jakmile narazíte na podezřelý text, video nebo fotografii, na chvilku se zastavte a položte si kritické otázky. Dává tohle video v daném kontextu smysl? Kdo by z jeho šíření mohl profitovat? Proč koluje internetem tahle fotografie? Proč po mě tento člověk chce, abych rychle poslal/a peníze nebo kliknul/a na link?
Útočníci vytvářejí tlak na rychlé rozhodnutí. Spoléhají se na zbrklé jednání a rychlou akci. Příkazy, jako jsou „zaplaťte ihned“, „potvrďte převod“ nebo „klikněte na odkaz“, v nás vyvolávají úzkost, a proto se snažíme akci rychle provést. Právě časový tlak bývá jedním z nejsilnějších varovných signálů.
Ověřte si věci jiným komunikačním kanálem
Přišla vám hlasová zpráva od nadřízeného? Zavolejte mu. Dostali jste informaci o změně bankovního účtu dodavatele? Ověřte si ji přímo u kontaktní osoby na dodavatelské straně. Přišla vám naléhavá zpráva od člena rodiny? Spojte se s ním jiným způsobem a zjistěte, zda zprávu skutečně poslal on.
Ověřte zdroj, než budete příspěvek sdílet dál
Typická situace. Procházíte feed na sociální síti a narazíte na příspěvek, který ve vás vyvolá silnou emoci. Než pod příspěvek začnete psát komentáře, lajkovat ho nebo sdílet dál, přemýšlejte, kde se obsah vlastně vzal a kdo za ním stojí. To je otázka, kterou si většina lidí nepoloží. Přitom bývá zásadní. Kdo obsah zveřejnil jako první? Bylo to důvěryhodné médium? Není to zpráva, která koluje internetem už půl roku? Znáte přispěvatele, nebo je to anonymní či nově vytvořený uživatel?
Příspěvek, který vyvolává silné emoce, bývá algoritmy často šířen rychleji než běžné příspěvky. Právě proto se mezi deepfaky často objevují katastrofy, politická témata, celebrity nebo rádoby výhodné investiční nabídky.
Prověřte původ metadat nebo využijte reverzní vyhledávání
Není to tak složité, jak by se mohlo zdát. Fotografie, videa i dokumenty obsahují doplňující informace, které napoví, kdy a jak vznikly.
- Ve Windows stačí kliknout pravým tlačítkem na soubor a otevřít „Vlastnosti“,
- v telefonu pak zobrazit informace o souboru.
Najdete zde například datum vytvoření, autora dokumentu nebo program, ve kterém byl soubor upraven. Pokud vám někdo pošle údajně aktuální fotografii z mimořádné události, ale soubor byl vytvořen před několika měsíci, je na místě zvýšená obezřetnost. Metadata nemusí být vždy dostupná a lze je odstranit, přesto se vyplatí je zkontrolovat jako jeden z prvních zdrojů informací.
Než zareagujete, zastavte se a získejte další vodítko pro rozhodování
Deepfake podvody budou stále přesvědčivější, a proto už nestačí spoléhat na to, že falešný hlas, video nebo zprávu poznáme na první pohled. Prvním krokem by proto vždy mělo být jednoduché ověření: zastavit se, prověřit identitu a podívat se na jeho původ a metadata.
Ani tato kontrola ale nemusí dát jednoznačnou odpověď. Metadata mohou chybět nebo neposkytnou dostatek informací. Pokud pochybnosti přetrvávají, přichází na řadu další vrstva ověření v podobě specializovaného nástroje.
Vodafone Verify může pomoci prověřit právě obsah, u které si stále nejste jistí. Aplikace analyzuje fotografie, videa, hlasové nahrávky, texty nebo dokumenty a vyhodnocuje, zda mohou vykazovat známky zásahu umělé inteligence nebo podvodného jednání. Vyhodnocení obsahuje i vysvětlení míry pravděpodobnosti zásahu AI.
Nezapomeňte, že je důležité rozlišovat původ obsahu a pravdivost sdělení: autentická nahrávka může zachycovat nepravdivé tvrzení, zatímco použití AI samo o sobě ještě nemusí znamenat podvod.