Vodafone nav-check nav-user nav-search nav-basket nav-arrow nav-close nav-hamburger loading cash-registry transport-car network-antenna sms-a-mms odcizeny-telefon document onenet group-business person vodafone-box dum volani-wifi globe-arrow adsl glte handshake fms internet-v-mobilu modem predplacene-karty prislusenstvi pro-mlade rodina tablet tarify telefon vf-zarizeni volani-ze-zahranici volani-do-zahranici aktualni-utrata-a-cerpani vyuctovani historie-vyuctovani-a-plateb dobijeni check-ok sluzby internet earphone world kolac block sim-karta-a-telefon ostatni special info agreement lock arrows messages chat smart-devices pass domecek

Vodafone podporuje zvyšování digitální gramotnosti dětí a rodičů

07. února 2017

U příležitosti Dne bezpečného internetu představuje Vodafone vzdělávací moduly pro rodiče a školy, které se zabývají digitální adaptibilitou a současně sdílí výsledky rozsáhlého průzkumu, který mapuje chování teenagerů na sociálních sítích. Studii v deseti evropských zemích včetně České republiky realizovala agentura Ipsos MORI a zúčastnilo se jí přes 5000 teenagerů ve věku 13 – 18 let.

Společnost Vodafone se dlouhodobě snaží zvyšovat digitální gramotnost mladých lidí a jejich rodičů na celém světě. Pro školy a rodiče je k dispozici sada materiálů Be Strong Online zaměřená na posilování emoční odolnosti teenagerů a různé aspekty online bezpečnosti. Každý rok také vydává publikaci Průvodce rodičů digitálním světem, která je k dispozici zdarma přibližně v 5 milionech výtisků. Vodafone dále vytvořil řadu emoji #BeStrong, kterými teenageři mohou vyjádřit podporu kamarádům, kteří se stanou obětí online šikany. Vodafone je také zakládajícím partnerem celoevropského programu Enable, jehož cílem je ve spolupráci se školami posilovat emoční odolnost a bojovat s šikanou. Program nabízí nástroje a materiály v pěti evropských jazycích, které si stáhlo již více než 19 000 uživatelů.

V rámci České republiky je Vodafone partnerem celorepublikového projektu E-Bezpečí, který je zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény a je také parterem projektu IN-Generation, jenž podporuje úsilí o zvýšení digitální gramotnosti a schopností žáků, učitelů a rodičů na školách. V loňském roce realizovaly Vodafone a E-Bezpečí například projekty České děti a Facebook, kampaň #BeStrong a Emoji 2015/16 anebo výzkum zabývající se hraním populární hry Minecraft. Dalším společným počinem je také aplikace Fakebook, kde si děti i dospělí mohou trénovat chování na sociální síti. Vodafone nabízí všem rodičům speciální stránku věnovanou Digitálnímu rodičovství, kde rodiče naleznou pravidla, doporučení a nástroje pro ochranu dětí na internetu. https://www.vodafone.cz/digitalni-rodicovstvi/

Studie digitální adaptability a odolnosti

Studie se snaží zmapovat svět, ve kterém mladí lidé od narození žijí s digitálními technologiemi, které jim na jednu stranu otevírají obrovské možnosti, ale na druhou stranu s sebou nesou i nástrahy a rizika, se kterými se starší generace během dospívání nesetkávaly. Zúčastnilo se jí 5298 mladých lidí z 10 evropských zemí. Studie realizovaná agenturou Ipsos MORI slouží jako podklad pro dlouhodobé snahy společnosti Vodafone zlepšovat bezpečnost dětí na internetu, jejichž součástí jsou i nové moduly Be Strong určené školám a vzdělávacím programům zaměřeným na digitální odolnost teenagerů.

Studie zjistila, že je velmi rozšířený fenomén „catfishing“, kdy si člověk na sociální síti vytvoří falešný profil a vystupuje pod falešnou identitou. Až 29 % teenagerů zná konkrétní osoby, které si na sítích takový klamavý profil vytvořili nebo pod falešnou identitou sdílejí fotky a píší komentáře.

Studie se také zajímala o „roasting“, kdy člověk na sociální síť umístí vlastní fotografii a požádá ostatní, aby okomentovali (často negativně) jeho vzhled. Čtvrtina z respondentů, kteří se s roastingem již setkali, uvedli, že je o takovou negativní kritiku požádali jejich vlastní kamarádi. Pro většinu respondentů (70 %) se však jedná o „další formu šikany“ a 83 % uvedlo, že roasting může lidem snížit sebevědomí.

„Předstírání cizí identity na internetu je fenomén, který je zkoumaný od vzniku internetu, přičemž z výzkumů vyplývá, že jej není nutné vnímat automaticky negativně. Respondenti často odpovídají ve smyslu „já to nikdy nedělám, ale ostatní asi ano“. Tento trend potvrzuje i výzkum Vodafonu, kdy se pouze 1 % mladých k předstírání cizí identity přiznalo,“ říká prof. David Šmahel z Masarykovy Univerzity v Brně a doplňuje: „Fenomén předstírání identity tedy nelze přeceňovat, ale ani podceňovat. Uvažovat o důvěryhodnosti informací z internetu je třeba nejen v případě osob, ale i zpráv na sociálních sítích, či dokonce obecněji u online i offline zpravodajství. Je třeba, aby se děti a mladí lidé naučili myslet kriticky a současně věděli, jak se případným hrozbám online světa bránit.“

„Catfishing“ na českých sítích

Osobní zkušenost s vytvořením falešného profilu přiznalo pouze 1 % dotazovaných českých teenagerů, nicméně více než třetina (34 %) z nich zná konkrétní osoby, které si na sítích takový falešný profil vytvořili nebo pod falešnou identitou sdílejí fotky a píší komentáře. 

Čeští teenageři upravují vlastní fotky nejčastěji filtry

Přes dvě třetiny českých teenagerů (70 %) přiznává, že upravuje vlastní fotografie. Polovina (48 %) z této skupiny používá filtry dostupné v různých aplikacích pro zvýšení atraktivity fotek, 17 % odstraňuje vzhled pleti a 7 % digitálně upravuje tělo tak, aby vypadalo štíhlejší nebo svalnatější.

Další poznatky získané ze studie:

  • Téměř polovině teenagerů (46 %) nikdy nikdo neporadil, jak se na sociálních sítích bezpečně a slušně chovat.
  • Čtvrtina z nich (26 %) si myslí, že je internet „bezpečným místem pro mladé lidi“.
  • 42 % teenagerů uvedlo, že na internetu mají „spoustu online kamarádů“, s kterými se ve skutečnosti nikdy osobně nepotkali.
  • Devět z deseti teenagerů si myslí, že by šlo pro lepší informovanost a ochranu dětí na sociálních sítích udělat víc.
  • Někteří teenageři v průzkumu uvedli, že se kvůli malému počtu „lajků“ cítí příšerně nebo se sami za sebe stydí, a 9 % přiznalo, že jsou pro ně „lajky“ důležitější než peníze.
  • 16 % přiznalo, že na online urážky nebo málo lajků negativně reagují i ve skutečném světě. Nejčastěji se jedná o zablokování konkrétních osob (23 %), ale 11 % uvedlo, že po urážlivých komentářích mají deprese, a další se přiznali i k extrémnějším reakcím jako např. k pití alkoholu (2 %), drastickým dietám (2 %) nebo sebepoškozování (1 %).
  • Každá pátá dívka (19 %) v průzkumu uvedla, že se cítí „příšerně nebo se za sebe stydí“ v případě, že u nové profilové fotky získá méně než 10 „lajků“, a 18 % dívek si myslí, že je ostatní posuzují podle toho, kolik mají na sociálních sítích kamarádů a kolik „lajků“ se objevuje pod jejich statusy.
  • 10 % dívek dalo přístupové heslo na vlastní online profil někomu jinému. 
  • Přes dvě třetiny teenagerů (68 %) přiznává, že upravuje vlastní fotografie. 41 % z této skupiny používá filtry dostupné v různých aplikacích pro zvýšení atraktivity fotek, 27 % odstraňuje vzhled pleti a 8 % digitálně upravuje tělo tak, aby vypadalo štíhlejší nebo svalnatější.
  • 65 % teenagerů v průzkumu uvedlo, že by uvítali, kdyby jim škola poskytla rady a podporu k tomu, jak se v on-line světě chovat bezpečně. 38 % si myslí, že by větší podporu a rady měli poskytnout rodiče. 
  • 28 % respondentů je přesvědčeno, že by děti mladší 16 let vůbec neměly mít přístup na některé sociální sítě.
  • Jak teenageři reagují, když na internetu dostanou urážlivou zprávu? Zablokují danou osobu (23 %), mají deprese (11 %), smažou svůj účet na sociální síti (6 %), opijí se (2 %), začnou držet drastickou dietu (2 %), uchýlí se k sebepoškozování (1 %) nebo změní svůj vzhled (4 %).

* Průzkum byl realizován online agenturou Ipsos MORI v deseti zemích od 11. do 25. ledna 2017. Celkem se do průzkumu zapojilo 5298 teenagerů ve věku od 13 do 18 let z těchto zemí: Spojené království (n=1 002), Irsko (n=225), Řecko (n=200), Česká republika (n=501), Německo (n=750), Španělsko (n=752), Itálie (n=521), Maďarsko (n=501), Nizozemí (n=646), Portugalsko (n=200). Kvóty byly nastaveny dle věku a pohlaví. Údaje jsou vážené tak, aby odpovídaly populačnímu profilu v dané zemi (věk a pohlaví). Vzhledem k celkovému počtu teenagerů, kteří se do průzkumu zapojili, se nejedná o reprezentativní vzorek cílové skupiny v těchto deseti zemích. Výsledky nepředstavují průměrné celkové názory dětí na těchto trzích, protože jako vzorek byl vzat fixní počet teenagerů z dané země bez ohledu na celkovou populaci dané země. Tabulky s údaji najdete zde.