Vodafone logo pro tisk nav-check nav-user nav-search nav-basket nav-arrow nav-close nav-hamburger loading onenet vodafone-box

Přejít k nám

Kontakt

12. prosince 2019

Emco a Vodafone: Silné partnerství, které zvládne i pobočku uprostřed pole

Odhadovaná doba čtení 9 minut

Když v 90. letech začínal Zdeněk Jahoda s podnikáním, stála jeho společnost na jediné pevné telefonní lince. Ta se mu brzy stala osudnou a když přestala fungovat, téměř položila firmu. Dnes se Emco na poli nejen telekomunikačních technologií opírá o silného partnera, kterým je společnost Vodafone. Spolupráce těchto dvou firem trvá už téměř 10 let a my jsme při této příležitosti vyzpovídali jejich zástupce, co stojí za úspěchem dlouhodobého partnerství.

Zaměřili jsme se také na služby, které Emco díky Vodafonu využívá. V rozhovoru najdete otázky například ohledně řešení telekomunikačních technologií, centrálního internetu, cloudového řešení nebo služeb jako dedikovaná APN či Videokonference. Na otázky nám odpovídali:

Matin Jahoda

Martin Jahoda
majitel firmy Emco

Roman Kliment

Roman Kliment
šéf IT oddělení Emco

Pavel Pírko

Pavel Pírko
ředitel divize Emco

Jiří Halama

Jiří Halama
Account manager Vodafone

Emco je česká rodinná firma, která se specializuje na výrobu mysli a vyváží je do dalších 50 zemí. V roce 1990 ji založil Zdeněk Jahoda a později ji pojmenoval po svém synovi Martinovi. Název totiž vznikl spojením slov „Em“ (jako Martin) a „co“ (podle anglického výrazu company). Tehdy Zdeněk Jahoda pekl vlastní mysli v obyčejné kuchyňské troubě. Na dnešní objem výroby mysli téměř 6.000 tun za rok by už taková trouba dávno nestačila. Vločky, které tvoří základ výrobků Emco, pochází od českých zemědělců a firma je zpracovává ve vlastním mlýně v jižních Čechách. Firma se rozrostla, technologicky se posunula nejen v oblasti výroby a dnes za ní v řadě věcí stojí firma Vodafone.

Jak to všechno začalo

Spolupráce Emco s Vodafonem začala v roce 2010. Jaká technologická řešení vám tehdy Vodafone nabídl?

Pírko: Historicky jsme měli telekomunikaci roztříštěnou u několika dodavatelů. Konsolidaci používaných služeb jsme řešili tak, že jsme udělali výběrové řízení, ve kterém vyhrál Vodafone. Byla to velká změna, se kterou se pojily významné úspory. V první fázi jsme řešili pevné volání a přecházeli jsme na IP telefony. Stejně tak faxy, kterých jsme měli přes deset, jsme vyměnili za IP fax. Ačkoli se dnes fax už téměř nepoužívá, někteří naši zákazníci na komunikaci pomocí faxu stále trvají. Staré přístroje jsme nahradili IP internet faxem, díky kterému faxy stále dokážeme přijmout – chodí nám elektronicky. A protože jsme měli více závodů, řešili jsme v začátku také propojení centrály a dalších poboček informačním systémem. V další fázi to byly mobilní služby a pak na to navázalo uložení dat na serveru v cloudu. Tím, že jsme si učesali veškeré telekomunikační služby, začala naše spolupráce s Vodafonem. To byl náš start.

Jak velká byla v té době vaše firma a jak jste se za 10 let spolupráce rozrostli?

Pírko: Co se týče obratu firmy, tak jsme se samozřejmě rozrostli, protože se nám trvale daří expandovat. V České republice to bylo díky rozvíjení spolupráce s našimi zákazníky na moderním i na tradičním trhu, kde jsme rostli i díky dalším produktovým skupinám (začali jsme vyrábět například ovesné sušenky). Rosteme trvale, a to především na exportu. Jahoda: Náš rozvoj se dá sledovat na třech parametrech: sortiment, exportní zákazníci a výrobní základna. V roce 2010 jsme ještě vyráběli na geograficky odlišných místech republiky, konkrétně v Bohumíně, v Brně a u Litoměřic. A dnes jsme vše soustředili do jedné továrny v Hrdlech u Litoměřic. To byla velká změna. Od té doby jsme přidali do portfolia tyčinky, ale také třeba krekry nebo proteinové nápoje. Dnes navíc vyvážíme do 50 zemí, v roce 2010 to byla zhruba polovina. Zrovna včera mi kolegové hlásili, že máme další dvě nové země – Island a Fidži.

Je to o přístupu

Kdy jste si uvědomili, že potřebujete za zády opravdu velkou firmu, která vám zajistí širokou škálu služeb?

Pírko: My jsme takhle úplně neuvažovali, ne že bychom si řekli, že potřebujeme někoho za zády. Začali jsme přemýšlet nad novými možnostmi a zjišťovat, kam se můžeme posunout a co se dá zlepšit. A to děláme asi pořád. Vlastně nikdy jsme se nerozhodli, že budeme mít vše u jedné firmy. To, že to tak je, vzniklo tím, že nám Vodafone na naše jednotlivé požadavky poskytoval zajímavá řešení a jedno po druhém se nám líbilo.

Jahoda: Myslím, že kritérium velikosti není úplně nejhlavnější, byť je důležité. Tím, jak se vyvíjíme, potřebujeme firmu, která se vyvíjí s námi. A v technologické oblasti, která je progresivnější než ta naše, potřebujeme někoho, kdo je progresivní za nás. Soustředíme se na výrobky a obchod – to jsou oblasti, ve kterých musíme udávat směr. Zvlášť v té výrobkové oblasti, která se hodně mění. A musíme si být jisti, že i v ostatních oblastech jsme dost dobří na to, aby nás nebrzdily, ale posouvaly dál. O to větší je role poskytovatele služeb. Pokud nás pravidelně informuje o tom, co se na jejich trhu děje, zná náš byznys a ví, co je pro nás důležité, může nás upozornit na konkrétní věc, která je pro nás relevantní.

Proč tedy Vodafone?

Pírko: Řekl bych, že to bylo hodně o lidech, kteří tam v začátku působili. Vždy to byli kvalitní lidé. Velmi se staráme o svoje náklady, a proto jsme také před většími změnami vždy vypisovali výběrová řízení. Tudíž i pro obchodní zástupce z Vodafonu to byla výzva. My jsme si je pak vybrali a tímhle postupem ta spolupráce narostla, až je pro nás tak významná. Jeden z důvodů, proč jsme si vybrali Vodafone, byl, že nám jejich přístup přišel nejlepší. A to nejen, když jsme řešili cloud, ale už mnohem dříve, když jsme řešili například tarify pro zaměstnance. Nejen, že jim díky Vodafonu umožňujeme volat za rozumné ceny, ale také jejich systém vyúčtování je jednoduchý.

Jahoda: Jednou z našich priorit je být štíhlou, pragmatickou, efektivní firmou a řešit vše co možná nejrozumněji. A technologie Vodafonu nám k tomu pomáhají. Jsou dělané tak, aby splnily svůj účel při co nejmenším množství vložené energie a času ze strany klienta. Třeba tím, jak nám Vodafone pomohl řešit čísla zaměstnanců. Malé pokroky v jednotlivých službách vedou k tomu, že můžeme být efektivní a soustředit na primární cíle firmy.

Bezpečí a dostupnost na prvním místě

Vodafone je známý poskytováním telekomunikačních služeb, rozhodně však u nich nekončí. Jaké další služby pro vás zajišťuje?

Kliment: Velký zlom v naší spolupráci nastal v roce 2016. Řešili jsme problémy s naší klíčovou aplikací, která řídí veškerý náš byznys, účetnictví, výrobu, nákupy, prodeje… A nakonec jsme se rozhodli pro cloud. S nejlepším technologickým řešením přišel Vodafone a od té doby máme, mimo jiné, v datovém centru Vodafonu také cloudové servery. V současné době na tom provozujeme 12 virtuálních serverů včetně klíčových aplikací a uložených souborů. Jsou tam souborové disky, archivy… Škála dat je obrovská. Pro nás jsou asi nejdůležitější databáze. Naše technické řešení nestojí na jediném serveru, ale jedná se o dva identické servery v clusteru, kdy jeden drží ten druhý. Kdyby se s jedním něco stalo, tak to přebírá ten druhý, a díky tomu neriskujeme ztrátu dat. Kromě toho existují další procesy, kterými Vodafone svá data pravidelně zálohuje.

V případě nečekaného problému, jak rychle je Vodafone schopen reagovat a začít situaci řešit?

Kliment: Cloudové řešení pro nás představuje obrovskou výhodu. Ve Vodafonu jsou vždy připraveni a schopni nám pomoci a jejich služba je dostupná nonstop, 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.

Halama: Datové centrum Vodafonu spadá do kritické infrastruktury státu. To znamená, že tam je i pro případ absolutního výpadku připraven režim dodávek, třeba paliva, aby telekomunikace jako takové mohly fungovat. To má samozřejmě dopad i na zákaznické služby.

Kliment: Je tam vlastně neustálý monitoring (proaktivní dohled, pozn. red.). Nedávno se nad naší továrnou přehnala bouřka a došlo k výpadku elektřiny v době, kdy byla továrna prázdná. Přesto jsem dostal z technické podpory Vodafonu zprávu o nedostupné konektivitě, takže jsem předem věděl, že večer, až přijdou lidé do práce, může být problém.

„Před službou Videokonference jsme jezdili autem.“

Kliment: Asi nejnovější služba, kterou jsme s Vodafonem rozjeli letos, je Videokonference. Máme k dispozici řešení, které nám umožní komunikovat bez nějakých fyzických přejezdů mezi jednotlivými výrobními závody nebo mezi sebou. Často ho využívá naše importní divize, když komunikují se svými dodavateli ve světě. Je to řešení, které je poměrně jednoduché, intuitivně ovládatelné, funguje na Androidu i iOS. Než jsme do toho šli, tak jsme prováděli test. Komunikovali jsme s člověkem, který byl ve Skotsku, venčil u toho psa a měl u sebe mobil. Ta služba funguje dobře.

Je pro vás Videokonference 100% jistotou, že se spojíte s každým, kdo má tuto aplikaci?

Kliment: Určitě. Dříve jsme zkoušeli jiné aplikace, ale připojení se rozpadalo a kvalita nebyla taková. U Videokonference jsme zatím na žádný podobný problém nenarazili. Pouze před první schůzkou je potřeba, aby měly obě strany ve svém zařízení nainstalovanou aplikaci Videokonference. Je zadarmo a protistrana ani nemusí mít účet u Vodafonu. Správce virtuální místnosti potom založí schůzku a aplikace vygeneruje pozvánku na jednání. Protistrana si otevře pomyslné dveře do té virtuální místnosti a hovor může začít. Vidíte se, můžete sdílet dokument a bavit se přímo nad ním, funguje i sdílení obrazovky. Je to interaktivní, dá se do toho kreslit a všechny strany se nad řízením dokumentu mohou střídat.

Pírko: Videokonferenci používáme hodně i proto, že máme spolumajitelku v Řecku. A ona se ke každému jednání může jednoduše připojit přímo z Athén místo toho, aby musela sednout do letadla. Aplikaci hodně využíváme také při komunikaci s naší pobočkou v Bratislavě, takže kolegové nemusí tak často absolvovat cestu po D1, když potřebujeme něco probrat osobně.

Vodafone je partner, na kterého se dá spolehnout

Kliment: Na Vodafone se rádi obracíme, když hledáme nová řešení, protože víme, že je to schopen řešit. Asi před dvěma lety jsme měnili logistického partnera a ten přechod nebyl úplně jednoduchý. Po dobu tří měsíců jsme měli detašované pracoviště v jejich skladu v polích za Prahou v kontejneru, kam se musel přesunout celý logistický tým. Potřebovali jsme tam zřídit naši vnitřní síť a Vodafone to zařídil do 14 dnů. Pro zaměstnance to znamenalo značné zjednodušení, protože se do naší sítě nemuseli připojovat pomocí VPN.

Vodafone poskytuje službu dedikované APN, která umožňuje bezpečný vzdálený přístup k firemním informacím, vnitřní síti, například z mobilního telefonu. Kdy jste jako firma začali řešit vzdálené připojení?

Pírko: Vzdálený přístup jsme měli už historicky dlouho. Nicméně cena byla značně odlišná a služba tak byla dostupná pouze velmi omezenému počtu lidí. Až podmínky Vodafonu nám umožnily tuto službu využívat výrazně víc.

Kliment: Další možnost, jak se dostat dovnitř do firmy, je pomocí VPN. Na firemních zařízeních jsou nainstalovány certifikáty, které po ověření protistranou propojí daného uživatele do systému. Samozřejmě pak na naší straně máme nějaké proxy a antiviry, které monitorují a hlásí nepovolené provozy, ale tu hlavní míru zabezpečení řeší Vodafone.

Halama: Datové linky na propojení poboček a přístup do internetu byly součástí Vodafone OneNet řešení hned na začátku. Dnes poskytujeme řešení přístupu do internetu přes tzv. Centrální internet, službu konfigurovanou podle přání zákazníka. Všechny pobočky se sbíhají do vnitřní MPLS sítě a k internetu přistupují přes jeden bod, který řeší také zabezpečení. Součástí služby je několik modulů s různými funkcemi. Patří sem například firewall, antispyware, antivir a antispam.

Dokážete si představit situaci, kdy by Vodafone ze dne na den přestal existovat?

Pírko: To bychom nemohli dělat vůbec nic. Nešly by objednávky, nemohli bychom komunikovat, ve výrobě by nic nevyrobili, protože tam je to všechno automatizované. A kdyby tam někdo umíchal a upekl mysli, tak by vznikly palety, které by automat nezaúčtoval do systému a nemohly by putovat někam dál, takže my bychom se zastavili velice rychle.

Halama: Samozřejmě i ta cesta k pobočce je řešena se zálohou. V případě údržby či výpadku na jedné lince server funguje záložním řešením.

Kliment: To je pravda. Lokalit máme víc a všude máme konektivitu od Vodafonu. A všude, když náhodou vypadne, tak ji přepneme na záložní linku, která je jiná než ta primární. Pokud je primární pozemní/optická, druhá je bez drátu. V našem mlýně je i primární konektivita bezdrátová, ale je garantované, že ta záložní linka nepůjde po stejných „access pointech“ pro případ, že by došlo k nějaké závadě na trase.

Pírko: V případě, že někde bagrista přesekne kabel, je pravděpodobné, že je přesekne všechny. Proto je tam vzduch jako záloha.

Halama: Technologická nezávislost primární a záložní linky je pro nás vždy zásadní.

Firma Emco očima Martina Jahody:

Martin Jahoda: Jsme česká rodinná firma. Tato slova jsou pro nás velmi důležitá a hodně pro nás znamenají. Nejvíce je vnímáme ve spojitosti s firemní kulturou, stabilitou firmy a vztahem k zákazníkům. Snažíme se, abychom tu my jako majitelé opravdu fyzicky byli každý den přítomni. Baví nás to a chceme tu pracovat spolu s našimi lidmi, aby viděli, že je tu s nimi někdo, komu na nich záleží a kdo pomůže s řešením jejich problémů. Emco vidíme dlouhodobě v rukou naší rodiny a mým záměrem je rozvíjet firmu tak, aby se do ní jednou mohly zapojit i moje děti. Důležitý je i vztah k našim spotřebitelům. Tím, že děláme jídlo, a to jídlo pro celé rodiny, je pro nás zásadní, aby mu lidé důvěřovali. Hlavně aby věděli, že složení našich výrobků je naprosto v pořádku. A protože my mu věříme a děláme ho nejlépe, jak umíme, stavíme se za něj i naším jménem.